Ilustrační FOTO - Pixabay

Dražebníky znepokojuje stále klesající počet dražeb

Počet dražeb v České republice loni meziročně klesl o 5,7 procenta na 1649, od roku 2000 byl nejnižší. Objem odhadních cen draženého majetku se snížil o 19 procent na 4,48 miliardy korun. V porovnání s rekordním rokem 2002 počet klesl téměř o dvě třetiny, hodnota se snížila o 72 procent.

Vyplývá to z údajů Komory dražebníků České republiky. »Dražební zákon nabyl účinnosti od května 2000, letos si tedy připomínáme dvacet let konání dražeb. Výkon státního dozoru nad prováděním veřejných dražeb má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Původní představa byla, že tento zákon napomůže rozvoji hypotečního trhu jako nástroje podpory bytové politiky,« uvedl předseda představenstva komory dražebníků Jiří Bureš.

Komora podle něj dlouhodobě upozorňuje vedení ministerstva pro místní rozvoj na nutnost tuto problematiku řešit. »Snižování počtu prováděných dražeb ukazuje, že majetek dlužníků je prodáván mimo dražbu, často pod cenou. Realitní kancelář nemůže ze své podstaty garantovat dosažení maximální tržní ceny. Tímto způsobem je poškozován jak věřitel, tak zejména dlužník,« doplnil Bureš.

Za 20 let provádění dražeb jich prošlo podle statistik komory evidencí více než 57 tisíc v hodnotě draženého majetku za 180 miliard korun. V dobách dražební konjunktury v letech 2001 až 2005 neklesl roční objem draženého majetku pod deset miliard korun.

V roce 2013 byla zavedena možnost elektronických dražeb. Největší podíl (55,7 procenta) měly v roce 2017. Loni to bylo necelých 52 procent. »Loni jsme zaznamenali historicky nejnižší počet dražeb. Domníváme se, že jde o důsledek neschopnosti ministerstva pro místní rozvoj řešit tuto problematiku, která vyhovuje realitní lobby, možnosti překupu nemovitostí či pletich na kamenných dražbách. Komora dražebníků dokonce ministryni Kláře Dostálové (ANO) doporučila, aby byla vyvozena osobní odpovědnost pracovníka, který je svojí činností hrobníkem dražebního trhu,« uvedl dále Bureš.


Naší ambicí je, aby se nešmelilo s majetkem dlužníků

Otázky Haló novin pro Jiřího Dolejše (KSČM), místopředsedu sněmovního výboru pro veřejnou správu

Počet dražeb v České republice stále klesá, snižuje se i objem draženého majetku. To se nelíbí Komoře dražebníků ČR, která vidí chyby na straně dražebního zákona a především práce úředníků ministerstva pro místní rozvoj. Co to podle vás znamená?

Dražby se konají tehdy, jsou-li pro někoho ekonomicky zajímavé. Dražebníci z toho mají nějaká procenta, takže pochopitelně pro ty, kdo se živí dražbami, je pokles jejich objemu nepříjemný. Je to však záležitost spíše ekonomických poměrů než legislativní. Zatím jsem nepostřehl, že by komora pojmenovala nějakou bariéru v zákoně. Pokud jde o klesající objem draženého majetku, ten se dá prodávat různě. A jak jsem řekl, odráží nějaké ekonomické poměry. A to už je něco jiného, to už není záležitostí parlamentu.

Dražebníci však dlouhodobě upozorňují MMR na nutnost podle jejich názoru zřejmě hodně důležitou věc řešit. Snižující se počet dražeb podle nich ukazuje na to, že zabavený majetek je prodáván často mimo dražbu...

Pokud to vlastně dávají do souvislosti s exekucemi, je to problém nikoli dražebního zákona, ale problém systému exekucí. Samozřejmě by zde neměli sledovat svůj profit zejména exekutoři, a neměli by mít možnost šmelit s majetkem. Ale to opravdu není záležitost dražebního zákona.

Takže pláč dražebníků, že snižování počtu i objemu dražeb je důsledkem neschopnosti ministerstva pro místní rozvoj, které »vyhovuje realitní lobby, možnosti překupu nemovitostí či pletich na kamenných dražbách«, podle vás nesedí?

Znovu říkám – problémem není dražební trh, ale to, aby se ilegálně nešmelilo s majetkem. A pokud výhrada směřuje k exekutorům, je to věc exekuční legislativy. Stále z výtek dražebníků nečtu, co by se mělo na dražebním zákoně změnit, pokud by to neměla být přihrávka kšeftu pro dražebníky. Přemýšlím o tom, i když nejsem expert právě na tento zákon. Ale je mi v podstatě jasné, že dražebníci mají svůj kšeft, a také exekutoři mají svůj kšeft. Souhlasím, že by se nemělo s majetkem šmelit, a že by se majetek měl prodávat tak, aby nikdo nebyl škodný, zejména člověk, který se ocitne v exekuci. Ten přijde o majetek, a oni si ho hoši pak za malé peníze rozdají? To by bylo špatné. Znovu však opakuji, že si nemyslím, že je to záležitost dražebníků, ale šlo by případně o změnu režimu exekucí.

Původní představa dražebního zákona byla, že napomůže rozvoji hypotečního trhu, ale to se zřejmě nestalo. Je to tak?

Dražební trh nevzkvétá, bereme to na vědomí. Ale příčiny je podle mě třeba rozebrat detailněji. A naší ambicí asi není postarat se o procenta dražebníků, naší ambicí je, aby se nešmelilo s majetkem lidí, které stihla exekuce. Nalezení nějakého legislativního řešení je možné teprve až poté, co si pojmenujeme, o co jde. A pak se úprava věcí kolem exekucí může promítnout do dražebního zákona. Klubíčko tedy musíme odvíjet z opačného – podle mě toho správného – konce.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 8 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.