Mé doporučení těm ze Staroměstského náměstí

V polovině ledna »na covid« nebo »s covidem« umírá už přes sto padesát lidí denně. Podle statistik třetina občanů starších šedesáti pěti let má těžký průběh nemoci a těch, kterým je nad osmdesát, již dokonce téměř polovina. Z těch výše uvedených mrtvých je většina seniorů a lidí jinak nemocných. Všichni by mohli ještě dále žít, kdyby nás nezasáhla pandemie a kdybychom všichni dodržovali opatření vlády, která se doslova bojí křiklounů z ulice a ustupuje tam, kde by spíše měla přitvrdit.

Jak jsme mohli slyšet z nedělní demonstrace na Staroměstském náměstí, na níž mnozí z oněch dvou tisíc účastníků neměli roušky a vůbec nedodržovali rozestupy, jde prý o svobodu, a oni, tedy ti demonstranti, nejsou ovce, aby dodržovali »svobodu omezující opatření«. Prý je třeba všechna zrušit, uvolnit zábavu a ekonomiku, otevřít hospody, vleky a začít konzumovat pivo. To zde ostatně také skandovali. Vláda se údajně má zaměřit jen na ochranu těch, kteří jsou více ohroženi. Dokonce sám exprezident Klaus, který byl na akci přítomen, pro to horoval.

Jak však podle nich je možné při komunitním šíření nemoci ty nejohroženější ochraňovat? Podotýkám, že ovšem umírají i nemocní z mladších generací a o následcích u těch uzdravených ještě nevíme mnoho. Jen to, že jsou, a nikoli nepodstatné.

Jak tedy především seniory ochraňovat? Zavřít je neprodyšně do jejich domovů nebo do sociálních zařízení? Anebo zřídit tábory mimo města, na způsob těch koncentračních? Tak si to představují ti ze Staroměstského náměstí, kteří se chtějí bavit a pít své pivo? Tak si to představuje exprezident Klaus? Patříme mezi nejzasaženější země s počtem mrtvých, který vysoko přesahuje průměr. Nemělo by nás to varovat? Mělo, ale nevaruje.

Příliš benevolentní policie místo toho, aby ty, kteří se na Staroměstském náměstí dopustili porušení nařízení, pokutovala či přivedla k pořádku, jen přihlížela a konstatovala, že všechno proběhlo »v rámci zákona«. Neproběhlo, to ostatně ti policisté vědí, ale předvolební strach našeho státního vedení znamená smířit se s množstvím mrtvých, kteří třeba mohli ještě i léta žít.

Jsem lékařka, vím, o čem píši. Možná by bylo řešením odvést pana exprezidenta, zpěváka Landu, baviče Suchánka a všechny účastníky demonstrace do některé z nemocnic a pouhých dvacet čtyři hodin je tam nechat sloužit po boku lékařů a sester. Jenže to prý by bylo narušením jejich svobody.

Taťána JIROUSOVÁ