Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Čtyři miliony Indů na skládkách

Jakmile skončí škola, spěchá desetiletý chlapec Imradul Alí domů, aby se převlékl z uniformy a mohl se vrhnout do práce. Vyzbrojený jutovým pytlem se vydává na skládku ve slumu u města Gauhátí, které je metropolí státu Ásám na severovýchodě Indie, a přehrabuje se v odpadcích s nadějí, že objeví plastové lahve, sklo nebo cokoli dalšího, co lze využít, recyklovat nebo prodat, píše agentura AP.

Malý školák pochází z rodiny, pro kterou je prohledávání odpadků hlavní obživou. Vydělává si tak jeho matka, otec i starší bratr a on sám se k nim připojil před rokem, aby jim pomohl. Zdroj jejich příjmů ale za pandemie covidu-19 téměř vyschnul, protože kvůli několik měsíců dlouhé karanténě loni na skládku nesměli a jídlo získávali jen díky pomoci humanitárních organizací.

30 korun denně

Alí tvrdí, že rodinné řemeslo by časem rád opustil, ale zatím neví, co mu budoucnost přichystá. »Chci dál chodit do školy a stát se boháčem,« říká. Zatím je schopen každý den přispět do rodinné kasy asi stovkou rupií (30 korunami), dospělí vydělají denně asi 250 rupií (70 korun).

»Je obtížné živit rodinu sbíráním odpadků,« říká Alího matka Anuvára Begúmová. Navíc jde o špinavé a nebezpečné zaměstnání.

Riskantní práce

Ačkoli oficiálně neexistují údaje o tom, kolik lidí se v Indii na skládkách živí, humanitární organizace odhadují jejich počet na asi čtyři miliony. Tito lidé v podstatě slouží jako první stupeň recyklace odpadů, ale práce sama je riskantní: ti, kdo ji dělají, mají jen málo práv a denně jsou vystaveni toxickým látkám.

Extrémně chudobné děti

Z posledního sčítání lidu v roce 2011 vyplynulo, že výdělečné činnosti se v Indii věnuje kolem deseti milionů dětí mezi pěti a 14 lety. Podle analýzy Světové banky a programu UNICEF žije na světě každé šesté dítě v extrémní chudobě, což je celkem 365 milionů dětí. Pandemie COVID-19 ale jejich počet bezpochyby razantně zvýší.

Neztrácejí naději

Alího otec chce, aby jeho syn dál chodil do školy a doufá, že v budoucnu si třeba otevře obchod, nebo dokonce získá práci jako státní zaměstnanec, což by pro rodinu znamenalo požehnání a konec strádání. Alí sám prozatím touží hlavně potom, aby mohl řídit auto a přeje si jednou nějaké mít. »Chci dobré jídlo a oblečení,« říká.

(ava, čtk)

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 3 hlasy.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.