Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Z potravin platí Češi nejvíce za maso

Předloni jedna domácnost zaplatila za potraviny a nealkoholické nápoje průměrně téměř 2500 korun na osobu měsíčně, tedy pětinu spotřebních výdajů. Největší částku v kategorii potravin vydáváme za maso.

Takto shrnuje poznatky z výsledků pravidelného šetření Statistika rodinných účtů (SRÚ) Jiří Pekárek v úvodu svého článku »Potraviny se přetahují s bydlením o pozici nejvyššího výdaje« domácností zveřejněném v měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika&My.

Výsledky za posledních dvacet let podle něj jednoznačně dokazují, že potraviny a nealkoholické nápoje tvoří spolu s výdaji za bydlení, vodu, energie a paliva největší díl všech vydání českých domácností. »Na přelomu tisíciletí ještě potraviny dominovaly a jejich odstup před bydlením byl více než pětiprocentní, přibližně mezi lety 2005–08 se však výdaje v obou kategoriích vyrovnaly a v posledních dvanácti letech převažující tíhu nákladů převzalo bydlení a s ním související výdaje. Uvedený přelom odpovídá době, kdy vzrostly ceny nájemného a energií. V roce 2019 již tyto položky tvořily v celkových výdajích 23,6 procenta, přičemž podíl výdajů za potraviny se stále drží u hranice 20 %. V roce 2019 to bylo 19,2 %, na přelomu milénia 23,2 %. Pro ucelený obrázek: v roce 1989 představoval podíl výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje dokonce více než 25 %,« rekapituluje Pekárek.

V korunovém vyjádření podle něj stouply průměrné spotřební výdaje domácností během uplynulých dvaceti let více než dvojnásobně, z šesti tisíc na téměř 13 tis. Kč na osobu a měsíc. Průměrná měsíční vydání za potraviny a nealkoholické nápoje předloni činila 2454 Kč na osobu. »Byť změny ve výši vydání nelze jednoduše porovnávat, stojí za zmínku, že v roce 1999 jsme za potraviny a nealkoholické nápoje měsíčně zaplatili 1387 Kč,« dodává statistik.

Podle výsledků šetření SRÚ za rok 2019 domácnosti v České republice nejvíce zaplatily za maso, konstatuje Komárek a doplňuje podrobnější údaje. V průměru šlo o 524 Kč měsíčně na osobu (v ročním vyjádření to znamená více než 6000 Kč). Za vepřové maso domácnosti ročně zaplatily 1171 Kč na osobu, za drůbež 1044 Kč, hovězí a telecí vyšlo na 437 Kč. Za ryby a mořské plody vydaly domácnosti ve srovnání s masem zhruba desetinu.

Druhým největším výdajem mezi potravinami jsou pekárenské výrobky a obiloviny, za něž zaplatily domácnosti měsíčně více než 400 Kč. Hlavními položkami byly chléb a pečivo. Rovněž mírně přes 400 Kč měsíčně vynaložily české domácnosti v roce 2019 za mléko, sýry a vejce. Téměř polovinu z této částky spotřebovaly nákupy sýrů a tvarohů.

V případě zeleniny a brambor sáhly domácnosti do peněženek průměrně pro 237 Kč měsíčně, o něco menší částku (179 Kč) vynaložily za ovoce.

Nealkoholické nápoje přišly českou domácnost v průměru na 212 Kč měsíčně, necelých 90 Kč jsme zaplatili za kávu, čaj a kakao.

Za stravovací služby pak domácnosti utratily v průměru 763 Kč měsíčně.

Pekárek se zamýšlí i nad tím, k jakým přesunům ve struktuře spotřebních výdajů domácností došlo v loňském již »covidovém« roce. »Podle předběžných odhadů za první tři čtvrtletí stoupl podíl výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje na celkových spotřebních výdajích průměrně o dva procentní body. Stejně tak se ve struktuře spotřeby odrazí vzestup výdajů za alkohol a tabák z obchodů, jelikož po většinu roku nebyla možnost chodit do restaurací a jiných zařízení mimo domovy. Na opačné straně strmý pád zaznamenají výdaje za stravování a ubytování. Lidé méně využívali restaurace, kantýny, část roku byla k dispozici pouze možnost dovozu jídla domů nebo z výdejních okének,« konstatuje Pekárek.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 4 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama