Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Vinice se rozrůstají, výroba koncentruje

Rozloha vinohradů v České republice se zvýšila, ubývá však malých pěstitelů. Zatímco v Evropě jsou oblíbenější modré odrůdy, u nás převažují odrůdy bílé.

Konstatuje to Dagmar Lhotská v úvodu svého článku »Rozloha vinic i spotřeba vína roste« zveřejněném v aktuálním čísle měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika&My.

»Vinohradnictví je tradiční součástí českého zemědělství. I když vinice zabírají pouze jedno procento obhospodařované zemědělské půdy, ve vinařských oblastech se významně podílejí na formování typického charakteru krajiny,« píše Lhotská a zmiňuje základní data. V roce 2019 se sklidilo ze 16 tisíc hektarů produkčních vinic 68 tisíc tun vinných hroznů a z této úrody se vyrobilo 480 tisíc hektolitrů vína. Jeden obyvatel ČR v roce 2019 vypil průměrně 17,2 litru vína, čtyřikrát více než v roce 1963, kdy se spotřeba vína začala sledovat. Domácí produkce vína pokryla spotřebu přibližně z jedné čtvrtiny, dovezlo se 1384 tisíc hektolitrů vína, především z Itálie, Maďarska a Španělska. Vyvezlo se 79 tisíc hektolitrů vína, převážně na Slovensko, do Německa a Polska.

Malí obhospodařují jen 13 % vinic

V registru vinic bylo v České republice k 31. červenci 2020 evidováno 16 541 pěstitelů révy vinné a 18 099 hektarů vinic, uvádí dále Lhotská. Ve srovnání s předcházejícím šetřením v roce 2015 se počet pěstitelů snížil o 1675 (o devět procent) a rozloha vinic se rozšířila o 411 ha (o dvě procenta). »Ubylo především menších pěstitelů révy s výměrou vinic do jednoho hektaru, došlo k přesunům vinic mezi pěstiteli a rozšířila se plocha vinic zejména větších subjektů. Průměrná výměra vinic jednoho pěstitele se zvýšila z 0,97 na 1,09 ha,« doplňuje Lhotská.

Převažovali podle ní pěstitelé s výměrou vinic do jednoho hektaru (93 %), kteří ale obhospodařovali pouhých 13 % výměry vinic. Naopak mezi velké pěstitele s výměrou nad 30 ha vinic patřilo necelé jedno procento vinohradníků, jejich vinice se ovšem rozkládaly na více než polovině celkové plochy (57 %).

»Vinice v ČR byly určeny převážně k pěstování moštových odrůd révy vhodných k výrobě vín s chráněným označením původu (CHOP). Z hroznů sklizených na těchto vinicích je možné při splnění legislativních podmínek platných pro zatřiďování vína vyrábět především jakostní vína a jakostní vína s přívlastkem. Moštové odrůdy vhodné k výrobě vín s chráněným zeměpisným označením (CHZO), které jsou určeny k výrobě zemských vín, zabíraly jen necelé procento plochy. Na zbylé výměře 23 ha se nacházely vinice k produkci vegetativního množitelského materiálu révy, šlechtitelské plochy a genofond,« charakterizuje pěstební strukturu Lhotská.

Přibývá mladých výsadeb

Na vinicích podle ní převažovaly bílé odrůdy révy vinné (61 %), modré odrůdy se pěstovaly téměř na třetině a ostatní odrůdy na desetině výměry vinic.

Mezi nejpěstovanější bílé odrůdy patřily v roce 2020 Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd byly nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké, z ostatních odrůd pak Rulandské šedé.

»Věková struktura vinic byla relativně příznivá, převládaly výsadby v plné plodnosti se stářím od 10 do 29 let, které zabíraly téměř polovinu výměry vinic. Mladé výsadby se stářím do devíti let byly vysázené na pětině plochy vinic a výsadby staré 30 a více let zabíraly necelou třetinu vinic. Ve srovnání s předchozím šetřením se zvýšil podíl mladých výsadeb a poklesl podíl vinic v plné plodnosti,« dodává Lhotská.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 2 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama