Reklama
Ilustrační FOTO - Haló noviny

Politika Bruselu ničí evropské zemědělství

Zemědělským organizacím se nelíbí, že se evropské instituce na svém květnovém zasedání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU neshodly na znění pravidel nové zemědělské politiky. Přitom by měla ČR do konce léta předložit Evropské komisi ke konzultacím národní strategický plán, podle kterého se bude české zemědělství následujících pět let řídit, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Nespokojenost vyjádřila také Agrární komora ČR a její slovenská obdoba. Další jednání by mohlo být podle Pýchových informací ještě v červnu před nástupem slovinského předsednictví.

O reformě evropského zemědělství se hovoří již roky, EU nezvládla začít nové období od roku 2021, jak bylo původně plánováno. Nakonec se prosadil dvouletý odklad, který se ale už nyní podle zemědělských organizací skoro nedaří termínově dodržet. »Jsme velmi znepokojeni, zklamáni a naštváni tím, že přestože nám bylo dlouhodobě slibováno, že ten trialog (jednání evropských orgánů), který byl naplánován na konec minulého týdne, rozhodne, jak bude vypadat budoucí zemědělská politika, tak k dohodě nedošlo. Je to velké rozčarování – už jsme opravdu za časovým prahem, kdy jsme měli ten budoucí vzhled evropské zemědělské politiky znát,« řekl Pýcha.

V tom ho podpořil také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. »O pravidlech příští zemědělské politiky se diskutuje více než čtyři roky. Zemědělci se oprávněně ptají, odkdy se začne hrát podle nových pravidel. Evropská komise a Evropský parlament přicházejí s nesplnitelnými požadavky a přitom samy nenesou odpovědnost za implementaci přísných pravidel, která budou znamenat navýšení byrokratické zátěže, snížení produkce a zdražení potravin pro obyvatele,« uvedl.

Místo pole úhor?

Za příklad pak dává plánovanou povinnost nechat až deset procent obdělávané půdy úhorem. »Pokud mají evropští zemědělci až deset procent obdělávané výměry vyjmout z produkce, omezovat použití přípravků na ochranu rostlin stejně jako umělých hnojiv, zatímco se sem bude dále dovážet ze zemí, kde podobná omezení neexistují, nečeká je v příštích letech lehká úloha,« doplnil.

Zemědělci pak nejsou podle místopředsedy Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků Jiřího Milka bez znalosti dlouhodobých plánů schopni investovat. »Naše práce často spočívá v dlouhodobém plánování, nový kravín nebo ovocný sad je investicí v rámci desítek milionů korun a návratnost se počítá i na desítky let,« doplnil.

Na tiskové konferenci pak podpořil své české kolegy také předseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Emil Macho, podle něhož je na Slovensku situace obdobná.

Pýcha dodal, že to skoro vypadá, jako by se Evropská komise snažila nebýt pouze v mediátorské funkci, ale že se někteří členové komise snaží, aby se mezi Evropským parlamentem a Radou EU dohoda neuzavřela. Připomněl, že doufá, že tomu tak není.


Udržení současné úrovně agrární produkce bude nemožné

Otázky Haló novin pro Josefa Šenfelda, zemědělského experta KSČM

Jak se bruselská zemědělská politika projeví na cenách potravin v našich obchodech?

Je velmi pravděpodobné, že dojde ke zvýšení cen potravin. Otázka není zda, ale kdy, a především jak moc ceny potravin vzrostou. Je to logické, když část orné půdy necháte ladem zcela bez produkce, snížíte množství hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, dojde k významnému propadu produkce potravin v EU včetně České republiky. A když k tomu přidáte záměr zvýšit v EU trojnásobně plochu v ekologickém režimu, kdy na stejný objem produkce potřebujete přibližně dvojnásobek půdy, tak konečné ceny potravin budou vyšší a celkový propad produkce ještě vzroste. Logicky se pak musejí zvýšit i ceny potravin.

Je možné při splnění příkazů unijních byrokratů alespoň zachovat současnou úroveň naší agrární produkce?

Není. Ani zdaleka ne. Například producenti brambor varují, že pokud budou muset splnit podmínky evropské zelené dohody a navazujících strategií, tak jak jsou navrženy, lze očekávat propad produkce až o 60 %. Když vloni pěstitelé cukrovky ve Francii nemohli používat osivo ošetřené neonikotinoidy (insekticidy k ochraně rostlin proti škodlivému hmyzu), tak vlivem virové žloutenky přenášené mšicemi (proti nimž neměli žádnou ochranu) došlo k propadu výnosů průměrně asi o 30 %, ale v některých regionech i o dvojnásobek. To fakticky ohrožuje existenci sektoru produkce cukru ve Francii a vláda musela změnit přístup a neonikotinoidy povolit. A to je jenom jeden z několika aspektů, které k propadu produkce povedou. Zkrátka pokud budou muset zemědělci plnit všechna nařízená opatření, je udržení současné úrovně agrární produkce nemožné.

Mají vůbec skuteční zemědělci z praxe možnost ovlivnit zemědělskou politiku EU, naslouchá jejich názorům?

V omezené míře. Zemědělci mají své organizace, které se snaží jejich argumenty na půdě evropských orgánů vysvětlovat, ale výsledek je vždy daný tím, kdo je na druhé straně a zda vůbec naslouchat chce. Dnes je bohužel situace taková, že evropské politické špičky zemědělce neposlouchají, o to více dají na ekologické organizace. Nechci tím nějak shazovat ekologické organizace, obhajují své názory, ale bohužel nemají moc znalostí a zkušeností se zemědělstvím. To vede k tomu, že některé požadavky, například Evropského parlamentu, jsou v praxi nesplnitelné, až devastační, protože bohužel ignorují varování zemědělců.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 21 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama