Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Německo má problém s NO2, USA s vedry

Německo dlouhodobě nedodržovalo unijní limity znečištění ovzduší. Uvedl to před týdnem ve svém verdiktu Soudní dvůr Evropské unie. Německu by tak mohly hrozit pokuty, pokud nezlepší kvalitu ovzduší v některých velkých městech, uvedla agentura Reuters.

Znečištění ovzduší se v Evropě v posledním desetiletí snížilo, ale nadále zůstává největším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím. Delší pobyt ve znečištěném ovzduší může způsobit cukrovku, onemocnění plic a rakovinu.

Soud EU konstatoval, že v letech 2010-16 Německo porušovalo limity znečištění oxidem dusičitým (NO2) ve 26 zónách, včetně Berlína, Stuttgartu, Mnichova, Kolína nad Rýnem nebo Düsseldorfu. Soud ve svém rozhodnutí, v němž podpořil stanovisko Evropské komise, dospěl k závěru, že německá vláda nepřijala opatření, která měla zajistit dodržení unijních předpisů ke kvalitě ovzduší. Německo nyní musí limity naplnit, nebo mu hrozí další právní kroky.

Od roku 2016 ale většina regionů, jichž se soudní rozhodnutí týká, emise NO2 snížila natolik, že se do limitů vejdou. Napomohl tomu přechod na automobily, které jsou k ovzduší šetrnější, a místní opatření, jako jsou zákazy vjezdu, omezení rychlosti a nasazení nízkoemisních autobusů.

V roce 2020 podle vládních údajů porušilo roční limit 40 mikrogramů NO2 na metr krychlový šest německých měst. Ještě v roce 2016 bylo takových měst 90. Mezi městy, která limity nesplňovala ještě vloni, jsou Mnichov a Stuttgart.

Hlavním zdrojem emisí NO2 je silniční doprava, takže nejvíc jimi bývají postiženy městské oblasti. Počet předčasných úmrtí, která lze přičíst emisím NO2, od roku 2009 klesl na méně než polovinu. V roce 2018 jich ale stále bylo na 54 000, vyplývá z údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).

Unijní soud se sídlem v Lucemburku už dříve konstatoval, že limity NO2 porušují i Francie či Británie.

Za oceánem nezůstávají stranou

Také v USA přibývá měst, která zavádějí nové programy pro změnu na zvládnutí extrémů vyvolaných klimatickými změnami. Jak minulý týden napsal Reuters, mnohde vytvořili nové funkce, například koordinátory pro problémy vyvolané vedrem, sezonními záplavami nebo požáry.

V Tucsonu najali do správy lesníka, v Miami jmenovali úředníka pro horko, v Los Angeles ředitele oddělení klimatické pohotovosti. Nějaký druh nového programu od roku 2019 vznikl ve 30 amerických městech včetně Phoenixu, Houstonu, Louisvillu, Nashvillu nebo Oaklandu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) v květnu zveřejnila výsledky pozorování, z nichž vyplývá, že vlny veder jsou v USA stále častější, požáry spalují stále více pozemků a území na východě a jihu USA čelí častějším záplavám. Zveřejnění těchto údajů přitom několik let bránila minulá administrativa ropáckého kontroverzního krajně pravicového prezidenta Donalda Trumpa.

Alice Hillová z newyorské rady pro zahraniční vztahy řekla, že nejvíc tyto změny dopadají na chudé oblasti a na místa obývaná menšinami. »Čelí většímu riziku, a je třeba je lépe chránit,« připomněla.

Některá města jako Los Angeles doufají, že to přiměje administrativu současného prezidenta Joe Bidena ke zvýšení financí. V lednu administrativa nařídila, aby 40 % peněz z federálního programu obnovitelné energie směřovalo do dosud zanedbávaných regionů.

Bidenův předchůdce Trump rizika spojená s klimatickou změnou bagatelizoval a USA za jeho vlády odstoupily od mezinárodní úmluvy, která má klimatické změny zpomalit. Biden se k dohodě vrátil a jeho vláda zavádí programy na ochranu klimatu. Chce zjistit, která místa v USA jsou nejohroženější a potřebují federální pomoc.

Vlny horkého počasí

Ve floridském okrese Miami-Dade vznikla letos nová funkce šéfa oddělení pro vlny horkého počasí. Vloni panovaly v Miami 41 dní teploty nad 40 stupňů Celsia a letos se oblast připravuje na ještě větší vedro… Starostka Daniella Levinová Cavaová řekla, že je třeba se zaměřit na strategii zvládání veder s ohledem na občany s nízkými příjmy a na příslušníky menšin, kteří mají menší možnosti se se situací sami vypořádat. Úřad, který dočasně vede Jane Gilbertová, se zaměří na nejohroženější lidi, což jsou děti, senioři a chronicky nemocní. Bude řešit podmínky zaměstnanců pracujících venku a vytvoří klimatizovaná komunitní střediska, kam se budou moci lidé uchýlit za veder nebo při bouřích.

Úřad klimatické pohotovosti

Úřad klimatické pohotovosti v Los Angeles chce zase podle ČTK zajistit, aby se do všech míst dostaly sazenice stromů, které přispějí k ochlazování, aby na autobusových zastávkách byla stinná místa a aby začala obnova znečištěných oblastí. Jakkoli úřad má pro příští fiskální rok k dispozici jen nicotných 1,1 milionu dolarů (23 milionů korun)…

V Los Angeles mají do roku 2050 jezdit jenom auta s nulovými emisemi a do roku 2035 má město mít k dispozici jenom elektřinu získanou z obnovitelných zdrojů.

Co řešit mají i v Arizoně. Zejména Tucson tu patří k americkým městům s nejvyššími teplotami. Najal poradce na klimatickou změnu a lesnictví, který má zajistit, aby do roku 2030 bylo v okolí tohoto města vysazeno na milion stromů…

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama